Vždycky jsem na dušičky zapaloval tu svíčku tak nějak všeobecně. Jistě, mám pár příbuzných, kteří už nejsou v téhle sféře existence, jenže na ně jsem si stěží pamatoval. Snad jen na jednoho strejdu.
Vždycky jsem tu svíčku zapaloval tak nějak za všechny mrtvé lidi, kteří by si ten malý plamínek zasloužili.
Aye, tak to bylo.
Vypadá to, že příští rok to bude jinak. Budu zapalovat jednu svíčku všeobecnou a jednu konkrétní. Konkrétní za mého bývalého spolužáka z gymnázia, s kterým jsem seděl čtyři roky.
Vypadá to, že ho ta maniodeprese dostala a on spáchal sebevraždu. Včera, resp. dneska ráno.
Není to ještě 100% jisté, každopádně nechal na Spolužácích vzkaz na rozloučenou (velmi nekonkrétní) a má vypnutý mobil.
Nenapadá mě žádný způsob, jak jinak ho kontaktovat, popř. jak kontaktovat jeho rodinu.
Nevím čím to, ale nejsem smutný. Spíš tak nějak přepadlý. Taková jobovka.
Takové věci se prostě stávají. Doufám- ať už skončil kdekoliv, ten zmetek, co mi ještě dluží Wokna- že se tam má dobře.
Mám takové tušení, že se ještě potkáme.
Takže to nakonec poznal dřív...

Ale jak říkám, ještě to není 100%.